Dokumentární divadelní inscenace Protentokrát – Praha let čtyřicátých měla derniéru v roce 2019.

V této dokumentární divadelní inscenaci dvě pamětnice Eva Warausová a Ilse Dolanská vyprávěly s osobitým smyslem pro nadsázku své příběhy z dětství, které prožívaly za II. světové války ve velmi odlišných podmínkách. Jedna jako česká Němka, dcera sovětského důstojníka a zapálené komunistky, druhá jako dítě zámožného chvalského statkáře z Prahy – venkova. V představení mimo jiné zaznělo, proč se Ilse do svých desíti let dvanáctkrát stěhovala a co to byly tzv. „mrtvé schránky“. Skrze vzpomínky Evy jsme si mohli uvědomit, jak výrazně se od 40.tých let změnila tvář Prahy. Společně bylo možné nahlédnout do dusné atmosféry v protektorátní Praze plné všudypřítomné hrozby války, kde pouze s vidinou, že Protektorát je jen protentokrát, lze přežívat den za dnem.

Pamětnice přibližovaly divákům každodenní život v Protektorátu viděný dětskýma očima.  Kde hrály větší roli každodenní náležitosti života než tragické události války. V kině se dalo na chvíli zapomenout na nedostatek jídla i na to, kam zmizeli kamarádi, a proto tam chodily aspoň třikrát za týden dívat se, jak na plátně tančí a zpívá hvězda Marika Rokk ve stříbrných střevíčcích.  

Po představení následovala diskuse diváků s pamětnicemi.

Prostor Werichovy vily, kde jsme inscenaci Protentokrát hráli, je pro nás více než symbolický. Nejen pro neoddělitelnost osudů dvojice V+W s událostmi kolem II. světové války, ale zejména pro jejich schopnost dodávat lidem v Protektorátu odvahu a humor, který měl i v naší inscenaci své nezastupitelné místo.

vystupovaly: Ilse Dolanská, Eva Warausová

námět, režie, dramaturgie: TisíciHRAn

projekce: Zdeněk Durdil