…aby naše příběhy
inspirovaly k dalším
vyprávěním.

Věnujeme se dokumentárnímu  autorskému divadlu. V současné době jsou tématem naší tvorby významné momenty dvacátého století, které ovlivňují i životy dalších generací. Nahlížíme na ně optikou skutečných osudů a příběhů, jejichž pamětníky a současně interprety jsou ti, kdo byli v té které době dětmi. Chceme ukazovat dějiny skrze konkrétní osudy těch, kdo je zažili a nahlížet události z různých úhlů pohledu. Poskytujeme tak dětem, kterým zejména jsou naše inscenace určeny, podněty pro přemýšlení o nedávné minulosti a o tom, jak stále ovlivňuje dnešní dobu. Minulost nás varuje a učí o přítomnosti.

TisíciHRAn uvádí svá představení v Praze 1, a to ve Werichově vile na Kampě a v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí

Tvůrčí skupina TisíciHRAn vznikla v r. 2016 při práci na divadelní inscenaci Fialky a mejdlíčka.
Skupinu TisíciHRAn založily Tereza Durdilová, Eva Čechová a Tereza Vohryzková.

Naši dokumentární herci

Juanita Cansil

Juanita Kansil, Dusno

Eva Čechová

Eva Čechová, Dusno

Anka Dlasková

Anka Dlasková, Dusno

David Kabzan

David Kabzan, Dusno

Alena Laufrová

Alena Laufrová, Fialky a mejdlíčka, Tanky na plovárně

Jindřich Synek

Jindřich Synek, Fialky a mejdlíčka, Tanky na plovárně

Renata Válová

Renata Válová, Fialky a mejdlíčka, Tanky na plovárně

Produkční a technici

Juanita Cansil

Juanita Cansil, produkční

Zdeněk Durdil

Zdeněk Durdil, projekce, scénografie

Vojta Kopta

Vojta Kopta, technik, osvětlovač

Tvorba pro děti dokumentuje životní etapu, kterou prožíváme. Cílem našich inscenací je podpořit vyprávění o minulosti v rodinách.

„Mám děti ve školním věku a často jsem uvažovala, jak jim vysvětlit dobu, v níž žijeme. Bez vztahu k naší nedávné minulosti to není možné. Zjistila jsem že nejlepším způsobem, jak jim ho předat, je bezprostřední setkání s pamětníky. Tím se zároveň rozvíjí pro mne podstatný vztah mých dětí a jejich prarodičů. Vnímám, jak jsou pro sebe důležití, jak si rozumí a staví si navzájem zrcadlo,“  říká Tereza Durdilová. 

Ve školních osnovách se dějiny 20. století často ani nestíhají probrat. A tak dětem unikají souvislosti, z nichž události dnešních dnů vyvěrají. Divadelních inscenací s cílem sdílet zkušenosti a bezprostředně přiblížit dějinné události 20. století dalším generacím je nedostatek. A zejména těch založených na vyprávění očitých svědků. 

Osobitý přístup TisíciHRAnu spočívá v nahlížení velkých dějinných událostí optikou skutečných osudů a příběhů. Pamětníky a současně interprety jsou ti, kdo byli tehdy dětmi. Jejich pohled na významné události se od toho oficiálního značně liší. Chceme poukázat na absurdní rozpětí mezi ideologiemi a skutečným životem, poskytnout tak dětem podněty pro orientaci v složitých dobách minulých, a díky tomu jim pomoci se lépe vyznat i v té současné. 

Naším cílem je objevování vlastních divadelních přístupů odvíjejících se z práce s neherci – nositeli příběhů i našeho autorského zaměření. Propojujeme dokumentární a autorské přístupy, vytváříme divadelní inscenace s důrazem na témata zúčastněných a jejich osobnostní přínos.

Divadlo považujeme za ideální prostředek, jak povzbudit a nasměrovat přemýšlení dětí o světě. Chceme jim nabídnout pohled na minulost z různých úhlů a vést je k tomu, že nad každou předkládanou pravdou je třeba přemýšlet. Ukazovat jim divadlo nejen jako způsob uměleckého vyjádření, ale i občanské komunikace. Zajímá nás osobní a rodinná historie v kontextu dějin.

Dramaturgická linie TisíciHRAnu se zaměřuje na mapování jednotlivých dekád dvacátého století od 40. let po současnost, které jsou ještě v živé paměti. Vznikly zatím čtyři dokumentární inscenace Protentokrát – Praha let čtyřicátých, Fialky a mejdlíčka – dětství pod rudou hvězdou, Tanky na plovárně – dospívání v 60. letech a Dusno o době normalizace. 

Napsali o nás

Spolek TisíciHRAn dlouhodobě studuje a vytváří u nás poměrně nové, ale ve světě už dávno podporované možnosti toho divadla, kterému se říká „aplikované“, „participativní“, „dokumentární“, „vyprávěné“, „výchovné“, „profesionální divadlo s neprofesionály“ (případně „s experty všedního dne“) , nebo „divadlo sociální“ (vznikající s lidmi ze znevýhodněných skupin nebo pro ně) – nebo také „divadlo orientované na kultivaci diváků“.

Ať už je nazveme jakkoli, pro všechny ty formy je zásadní starost o kulturní a sociální působení, o smysl takové aktivity. V Polsku se tomu říká „kulturně animační“ divadlo a stejně jako u nás jde o dlouhodobé aktivity, v nichž proces vznikání je stejně důležitý jako výsledný tvar. Právě dlouhodobá, „neviditelná“ práce umožňuje kvalitu výpovědi a tudíž potřebuje podporu.

…Inscenace „Protentokrát“ a „Fialky a mejdlíčka“ se už dlouho reprízují díky tomu, že mají hluboký smysl jak pro tvůrčí tým a zúčastněné „experty všedního dne“ – seniory, tak pro diváky – školáky a učitelky. Otevírají perspektivu významu plných způsobů setkávání se svými rodiči a prarodiči. Podporují to, čeho se v dnešních časech nedostává: vzájemnou pozornost a soudržnost v rodině – i ve společnosti. Umožňují nahlédnout neutrálně chápané dějiny jako něco, co zasahovalo naše životy a zasahuje je dodnes – nejsme jen bezbranné loutky, můžeme být aktivními účastníky, když si dokážeme všimnout a uvědomit, co se děje.

2018, prof.Jana Pilátová, antropoložka, teatroložka, pedagožka DAMU

RYCHLÝ KONTAKT
tisicihran@gmail.com

tisíciHRAn 2023-2024
web Jarka Jones

Privacy Settings
We use cookies to enhance your experience while using our website. If you are using our Services via a browser you can restrict, block or remove cookies through your web browser settings. We also use content and scripts from third parties that may use tracking technologies. You can selectively provide your consent below to allow such third party embeds. For complete information about the cookies we use, data we collect and how we process them, please check our Privacy Policy
Youtube
Consent to display content from - Youtube
Vimeo
Consent to display content from - Vimeo
Google Maps
Consent to display content from - Google